Vše o bitcoinu

Bitcoin

Bitcoin je nejstarší kryptoměna a funguje od roku 2009. Její autor je neznámý a dodnes se skrývá pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.

Bitcoin je platební síť pojmenovaná blockchain, která je rozprostřená do milionů počítačů na celém světě. Nikdo ji centrálně neovládá a nereguluje. V roce 2012 vznikla Bitcoin Foundation, která se stará o základní infrastrukturu Bitcoinu. Snaží se jí vylepšit, např. proto, že síť se vlastním provozem stále více a více zahlcuje.

Konečné množství bitcoinů je 21 000 000, více jich být nemůže. V současné době jich je asi 17 000 000. Bitcoiny vznikají tzv. těžbou. Tím se myslí to, že speciální počítače (zpravidla upravené grafické karty), provádějí operace při převodu bitcoinů z jedné peněženky do druhé. Za tyto výpočty jsou „těžaři“ odměňováni právě bitcoiny. Předpokládá se, že poslední bitcoin bude vytěžen kolem roku 2040.

Bitcoin je dělitelný až na 8 desetinných míst. Tj. jeho nejmenší hodnotou je 0,00000001, což je jeden satoshi.

Málo se ví o tom, že jedním ze světových center Bitcoinu a dalších kryptoměn je Praha. Jedná se však uzavřenou skupinu lidí, kteří si nepřejí pozornost veřejnosti. Z veřejně známých aktivit máme tato prvenství:

– První pool těžařů Bitcoinu na světě– SlushPool, který těžil až 5% celosvětové těžby, je z Prahy. Od roku 2010 vytěžil přes 1 milion Bitcoinů.
– První hardwarovou kryptopeněženku (a dnes jednu ze tří celosvětově nejrozšířenějších) – Trezor – dodává česká firma.
– ČNB je první centrální bankou na světě, která umístila ve své centrále bitcoinmat (bankomat na Bitcoiny).
– První vysokou školou na světě, na které se přednášelo o kryptoměnách, je pražská VŠE – první semináře zde začal přednášet Ing. Mgr. Jedlinský v září 2014 (slavná americká MIT následovala až o měsíc později)
– V Praze vznikla první kavárna na světě, kde se dá platit Bitcoiny – Paralelní Polis.

Bitcoiny se uchovávají v peněženkách. Těch je mnoho typů, všechny jsou však v síti blockchain vidět, ale jsou anonymní. S Bitcoiny může nakládat ten, kdo vlastní privátní klíč k peněžence. Peněženka má i veřejný klíč, což je adresa, na kterou se Bitcoiny posílají.

Pokud majitel ztratí privátní klíč, o Bitcoiny v peněžence nenávratně přijde. Pokud hacker zjistí privátní klíč a peněženku vykrade, není cesty, jak Bitcoiny získat zpátky. Paradoxní na tom je, že v síti je vidět peněženka, do které ukradené peníze došly včetně všech dalších pohybů v této peněžence, nelze však zjistit jejího majitele.

V první polovině roku 2017 docházelo mezi těžaři Bitcoinu k diskusím o dalším směřování jeho protokolu. Protože nedošlo k dohodě, jedna skupina těžařů se oddělila, udělala tzv. fork a vytvořila novou kryptoměnu – Bitcoin Cash (BCH).

Stejným způsobem došlo k vytvoření kryptoměny Bitcoin Gold (BTG).

 

Proč by hodnota Bitcoinu měla růst i nadále?

Hodnota Bitcoinu je daná pouze nabídkou a poptávkou. Od samého vzniku Bitcoinu jej doprovází názor, že jeho hodnota je již příliš vysoká. Ve skutečnosti tato hodnota, na rozdíl od akcií či komodit nemá nějaký logický či fundamentální strop. V podstatě je jedno, jestli cena Bitcoinu je jeden tisíc nebo jeden milion dolarů. Bitcoin je dělitelný na 8 desetinných míst, tak při jakékoli jeho ceně je možné zaplatit libovolně malou částku.

Od samého vzniku se Bitcoin používal k placení. Je známý případ, kdy si v květnu 2010 koupil jeden uživatel pizzu za 10 000 Bitcoinů. Až do roku 2013 jej však používali a kupovali téměř výhradně IT specialisté. Až poté si jej všimli někteří investoři, začaly vznikat kryptoměnové směnárny a burzy a postupně a pomalu s ním začali obchodovat další investoři.

V počátku byla cena Bitcoinu 0,001 USD. V únoru 2011 dosáhl Bitcoin ceny 1 USD, 8. června 2011 stál 31 USD a začal poprvé klesat. Poklesl až na 2 USD a 11. dubna 2013 dosáhl dalšího maxima, tentokrát už 266 USD. Do června klesl až na 70 USD, pak už jen rostl, až v listopadu dosáhl 1000 USD. Do ledna 2015 spadl na 152 USD. Nad 1000 USD se vrátil začátkem toku 2017 a od té doby roste a roste…

 

Těžba Bitcoinu

Aby mohly transakce s Bitcoiny probíhat, musí je někdo ověřit. Ověřovatelům se říká těžaři, neboť jsou za svojí práci odměňováni a to tak, že za určitý počet ověření, je jim přiděleno („vytěží“) určitý počet nových Bitcoinů. Bitcoiny se těží na velkých „farmách, kde jsou až tisíce „těžicích strojů“ – těmi jsou zpravidla upravené a velmi výkonné grafické karty.

 

Státní regulace

Kryptoměny se nacházejí do značné míry v právním vakuu, neboť jsou velmi nové a zákonodárci na ně nestačili dosud reagovat. Česká národní banka opakovaně deklarovala svojí politiku „nepomáhat a nechránit“, tedy tvářit se, jako kdyby kryptoměny neexistovaly a nechat věcem volný průběh. V některých zemích zákonodárci začali kryptoměny vnímat, tak např. Německo Bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu. Čína se k tomu postavila polovičatě, protože finančním institucím zakázala kryptoměny používat, ale ostatním fyzickým a právnickým osobám to povolila. V USA označili Bitcoin za komoditu (podobně jako ropu či uhlí) a proto se obchodování s ním musí řídit pravidly pro komodity.

 

Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě.

Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal[3] a vytvořil člověk nebo skupina lidí podepsaná jako Satoshi Nakamoto.[4] K autorství se v květnu 2016 přihlásil Australan Craig Steven Wright, což bylo ale rychle zpochybněno.[5] Sahil Guptaoznačil za pravděpodobného autora bitcoinu Elona Muska, který má hluboké znalosti ekonomie, šifrování a kódování, Elon Musk ale toto tvrzení odmítl.[6]

Základem pro vznik bitcoinu byly koncepty „Bit gold“[7] a „b-Money“[8]. Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.[9]

Od roku 2011 se o bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku[10] a Praze[11][12] (2011) a Londýně[13] (2012). V roce 2013 byla jedna konference v San Jose; další je naplánována ve Vídni.[14]

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě však nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.[15][16]

Obsah

Vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu (centrálnímu) vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě.[17][18] Měna je tak závislá na široké komunitě. Sociální média tak mohou ovlivňovat kurz bitcoinu.[19]K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.[20]

Předpoklad růstu počtu bitcoinů do roku 2033

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásoboutéto měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.

Celkové množství bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769).[21] Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.[22]

Základní princip fungování

Uživatelé a těžaři

Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí.

  • koncoví uživateléjsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain[17][18] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
  • těžařipotvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 12,5 BTC[23] (9. 7. 2016 došlo k novému půlení odměny bitcoinu z 25 BTC na 12,5 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.

Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.

Potvrzování transakcí

Těžaři řeší umělý problém nalezení kryptografické nonce proto, aby potvrzení nového bloku bylo velice složité, a tedy i velice obtížně padělatelné, přitom ale snadno ověřitelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší, než je výpočetní výkon celého zbytku sítě. Tomuto teoretickému útoku se také říká 51% útok[24]. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).[25] 51% útok je nepravděpodobný, např. v květnu 2013 byla síť těžařů více než 60× výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.[26][27]. Získat nadpoloviční většinu výpočetního výkonu v celé síti by navíc bylo pro útočníky velmi nákladné. I kdyby byli ochotni investovat a opravdu síť tímto způsobem napadnout, klesla by důvěra v samotný bitcoin a s ním i jeho cena. Díky naprosté transparentnosti by totiž všichni uživatelé sítě snadno zjistili, že nejdelší větev na blockchainu, která je považována za platnou, je prodlužována pouze jedním uzlem. Pokud by 51% útok někdy proběhl, jednalo by se spíše o podkopání důvěry v samotnou Bitcoinovou síť, než snaha o reálné odcizení prostředků.

Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu[28][29]) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1–3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.[30]

Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn průměrně každých 10 minut.[31] Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stejnou rychlostí, nehledě na počet těžařů či celkový výkon v síti.

Více o technických podrobnostech fungování česky viz[20][32]

Peněženky a placení

Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pošle zpět uživateli jako tzv. „drobné“ na nově vygenerovanou adresu.[zdroj?] Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.

Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.

Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na svých peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.

Adresa je hash veřejného klíče (zhruba[33]) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.

Ztracená peněženka

Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.[34]

Začátkem roku 2018 se odhadovalo, že je nenávratně ztraceno více než tři miliony Bitcoinů, což v té době byla pětina oběhu.[35] V odhadu je ale zahrnut i milion bitcoinů vytěžených zakladatelem Satoshim.[35]

Těžařská uskupení

Protože je nalezení bloku náhodný proces, pro malé těžaře je výdělek velice nepředvídatelný. Těžaři se proto často sdružují do tzv. těžařských uskupení (mining pool) a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny těžaře. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco těžař s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až za 5 let a do té doby by nezískal nic[36] (květen 2013), v uskupení může dostávat poměrně malou část několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky správcům uskupení v řádu procent.

Technické řešení těžařského uskupení

Na princip fungování těžařských uskupení přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jedno z nejvýznamnějších uskupení provozuje.[37]Funguje to tak, že uskupení vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), jediné, co chybí, je kryptografická nonce, která spolu s ostatními údaji bude dávat správný hash (menší než hodnota stanovená sítí). Uskupení pak každému těžaři přidělí rozsah, ve kterém má nonci hledat. Těžař hlásí uskupení dílčí výsledky, které jsou menší, než hodnota daná uskupením. Hodnota daná uskupením je větší, než je potřeba na nový blok. Většina dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale uskupení dostává informace, že těžař na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.[38]

Protože pravidla bloku určuje správce uskupení, nikoli těžaři, má správce uskupení poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádné uskupení nemělo nadpoloviční většinu těžařů, neboť by správce mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.[25] Statistiky uskupení viz[39]

Segregated Witness

SegWit je navrhovaný upgrade bitcoin protokolu. Byl poprvé představen na konferenci Scaling Bitcoin v Hong Kongu Bitcoin Core vývojářem Pietrem Wuillem. Tato inovace odděluje podpisová (signature) data z transakcí jako takových, což přináší několik výhod. Například efektivní zvětšení kapacity bloku nebo oprava chyby nazývané transaction malleability. Pokud nebude SegWit aktivovaný do poloviny listopadu 2017, nebude ho již možné aktivovat vůbec.

Rozdělení bitcoinu

Před 1. srpnem 2017 docházelo k hlasování těžařů o budoucí aktualizaci protokolu bitcoinu a jelikož hlasování nebylo úplně jednotné, tak se malá skupina těžařů odtrhla a vznikla nová virtuální měna nazývaná Bitcoin Cash. Někteří její významní podporovatelé, například investor Roger Ver, dokonce označují bitcoin cash za „ten pravý bitcoin“.[40] Argumentují hlavně v porovnání s bitcoinem nižšími transakčními poplatky, jež mají napomoci většímu rozšíření bitcoin cash mezi uživateli. O sedm měsíců později, v únoru 2018, byla přitom výše poplatků za transakce bitcoinem a bitcoin cash srovnatelná.[41]

Později se od bitcoinu oddělila měna SegWit2×. Koncem roku 2017 bylo očekáváno oddělení (hardfork) třetí měny, ovšem 9. listopadu 2017, bylo oznámeno, že k tomuto dělení nedojde.[42]

Hodnota Bitcoinu

2017:Bitcoin dosáhl 10000USD[43]

Bitcoin je samostatná měna, zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Hodnota bitcoinu – podobně jako většiny ostatních měn – vychází z poptávky a nabídky na trhu, a je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami, ale podobně jako u jiných běžných měn je jeho hodnota závislá na důvěře, že s ním bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.[44] Někteří autoři též poukazují na to, že už skutečnost, že existuje měna, která je nezávislá na rozhodnutí centrálních autorit, je sama o sobě hodnotná.[45]

Jako jedno z rizik budoucí hodnoty bitcoinu je uváděn klesající podíl bitcoinu na celkové tržní kapitalizaci alternativních měn. Od roku 2013 do poloviny roku 2017 klesl podíl tržní kapitalizace bitcoinu oproti ostatním kryptoměnám ze zhruba 95 % na méně než 40 %.[46]

Hodnota bitcoinu není určena počtem či výkonem těžařů: při zvýšení hodnoty se zvedne výkon těžařů, ne naopak. Těžaři neurčují hodnotu bitcoinu, ta je dána pouze poměrem mezi nabídkou a poptávkou.[47] Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.

V době doposud největší cenové bubliny bitcoinu 28. listopadu 2017 překročila hodnota této měny 10 000 USD (215 000 Kč) za 1 BTC[43]. Dva dny poté oznámila hlavní americká bitcoinová platforma Coinbase, že počet u ní otevřených účtů překročil počet 13,3 milionu.[48]

Hodnota Bitcoinu v historii

Vývoj kurzu k americkému dolaru podle největší burzy MtGox

Kurz bitcoinu se občas vyznačuje vysokou volatilitou, tedy prudkým kolísáním ceny v krátkém časovém úseku. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však vykazuje neustálý nárůst.

Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota bitcoinu po dlouhou dobu stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investují čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád.

Obchodování s bitcoinem je možné rozdělit do tří období. V období do června roku 2013 se bitcoinem zabývali téměř výhradně IT specialisté. V roce 2013 si situace v kryptoměnách ve větším měřítku všimli profesionální investoři, do svých platforem zařadili bitcoin obchodníci s deriváty. V průběhu roku 2017 se k obchodování s bitcoinem přidala i širší veřejnost.

Vzrůst a pád hodnoty bitcoinu byl dán různými podněty. V období do roku 2013 souvisela cena bitcoinu více s dostupností technologií a vytěženým množstvím kryptoměny. V období od roku 2013 do roku 2017 byla důležitá vzrůstající akceptace bitcoinu obchodníky, zprávy o regulaci, případně zákazech kryptoměn a podvodech nebo krachu bitcoinových burz. Projevily se také nepopulární kroky tradičních bank (např. zdaňování bankovních vkladů na Kypru[49]). V roce 2017 má podstatný vliv důvěra v další růst a přísun nových kupujících, bitcoinové platformy také hlásí značný nárůst počtu nově otevřených obchodních účtů v řádu jednotek procent za den.[50]

Z 24.5.2017 na 25.5.2017 stoupla cena o 500 dolarů (+22 p. b.). V průběhu 2 měsíců do konce listopadu 2017 vzrostla cena bitcoinu o 150 % až na 10 000 USD a do konce roku 2017 na téměř 20 000 USD. Tento stav je přirovnáván k tulipánové horečce[51]. Danou tezi ještě podporuje následný prudký propad kurzu bitcoinu o více než polovinu, k němuž došlo během ledna a února 2018. Některé hedgeové fondy, například Silver 8 Capital[52], chtěly situace náhlého cenového poklesu kryptoměn využít a nalákat nové investory s tím, že jejich hodnota opět brzy poroste.

Cenové špičky na Bitcoinu

Cenové špičky v letech 2011, 2013 a 2017

V průběhu obchodování s bitcoinem se objevily tzv. cenové bubliny, kdy cena bitcoinu prudce rostla na několikanásobek v období týdnů až měsíců, s následnou korekcí. Bitcoin má však podle analýzy na Kurzy.cz dlouhodobě tendenci ke stabilizaci – každá nová vzestupná fáze má nižší násobek změny, než fáze předchozí, zároveň se také zmenšuje relativní pokles po vzestupné fázi.[53]

Bitcoin – porovnání vzestupu a pádu ± 100 dnů v letech 2011, 2013 a 2017
Období / datumKurz předMaxKurz poMax/PředPo/PředMax/Po
8. 6. 20110,9031,917,8135,3×8,6×−4,1×
9. 4. 201314,13266,0089,2518,8×6,3×−3,0×
30. 11. 2013121,171 165,89624,899,6×5,2×−1,9×
(11. 12. 2017)4 087,5617 382,64?4,3×??

Za bublinu bitcoin považuje např. investiční poradce Jan Traxler.[54] Americký ekonom Nouriel Roubini označil Bitcoin za „matku všech bublin“.[55]

Investování do bitcoinu

Bitcoin se v mnohem větší míře než pro placení používá díky rychlému růstu jako investice pro zhodnocení. Před investicemi do bitcoinu ale varovala Deutsche Bank.[56] Podle hlavního investičního stratéga banky Ulricha Stephana měna není regulovaná a prochází nadměrnými výkyvy.[56] Na ty upozorňuje potenciální investory například také ekonom a spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl. Ten ale současně dodává, že kryptoměny své místo v portfoliu mají kvůli jeho diverzifikaci.

Náklady na fungování bitcoinu

Součástí nákladů na fungování bitcoinu je spotřeba elektrické energie na těžení nových bitcoinů. Dolování bitcoinu v roce 2017 spotřebovalo více elektrické energie než jaká byla spotřeba 20 evropských zemí.[57] Při celosvětovém porovnání v roce 2017 byla spotřeba energie na dolování bitcoinu větší, než spotřeba elektrické energie ve 159 zemích.[57] Mezi země, u kterých při porovnání jejich celkové spotřeby elektrické energie a celkového objemu elektrické energie spotřebovaného na těžení bitcoinu je spotřeba energie na dolování bitcoinu vyšší, patřilo IrskoChorvatskoSrbskoSlovensko a Island.[58]

Na začátku listopadu 2017 podle odhadů bitcoin spotřeboval 25,76 TWh elektřiny za rok.[59] Kdyby byl bitcoin zemí, podle v té době aktuálního žebříčku spotřeby energie by umístil na 68. místě, těsně za Ománem.[59] Energie spotřebovaná na těžbu bitcoinu by tak pokryla asi 36 % elektrické energie spotřebované v roce 2016 v Česku.[59]

Začátkem roku 2018 vyžadovalo ověření jedné transakce bitcoinem stejné množství energie jako 465 tisíc plateb kartou VISA.[35]

Zastánci bitcoinu ale argumentují, že energetická náročnost má smysl sama o sobě, neboť brání snahám manipulovat s údaji v blockchainu. Taková operace by byla příliš finančně nákladná. Podle popularizátora bitcoinu Andrease Antonopoulose ve srovnání s energetickou náročností současného finančního sektoru, kam by se počítaly i náklady na provoz centrál bank či tisk a rozvoz bankovek, údajně stále nejde o tak vysoká čísla.[60]

Kvůli vysoké spotřebě pro jejich těžení jsou podle amerického ekonoma Nouriela Roubiniho nejen bitcoin i další digitální měny přírodní pohromou.[55]

Směnárny a využití měny

Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:

  • Použití specializovaných směnáren na bázi burzy:
    • mezi největší světové burzy bitcoinů patří Bitfinex, Bitstamp, Kraken často využívané jsou také např. Coingi, WEX.nz (dříve BTC-e) nebo české Coinmate.
  • Bitcoinové směnárny
  • E-shop s kryptoměnami
  • Přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit.
    • com (pro osobní setkání i online převod) nebo na fóru Bitcash.cz.
  • Těžba bitcoinů
    • ať už sám, nebo v některém z uskupení (tzv. poolu). Výkonný hardware, na kterém se těžba provozuje, má poměrně velkou spotřebu (dříve procesory a grafické karty, v současnosti speciální programovatelné obvody). Těžit bitcoin se podle propočtů analytiků vyplatí zhruba od kurzu šesti tisíc dolarů za jednu virtuální minci.[61]

Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.[12]

V roce 2014 začala sponzorské dary v bitcoinech přijímat Apache Software Foundation i Nadace Wikimedia.[62][63]

V květnu 2017 začal bitcoin přijímat internetový obchod Alza.cz, který do budoucna plánuje i podporu jiných kryptoměn.[64] Prvním z podporovaných altcoinů se stal v únoru 2018 litecoin.[65]

V listopadu 2017 proběhl i první známý prodej bytu za bitcoin na světě, a to v Praze skrz českou společnost HOME Hunters Praha.[66] Jednalo se o světově druhou nemovitost, po tom co v září 2017 první rodinný dům prodali v americkém Texasu.

Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla bitcoin jakožto deflační měna je pro běžný platební styk nevhodný a velké výkyvy v jeho ceně brání lidem, aby si jej masově osvojili pro nákupy.[67]

Software pro bitcoin

Bitcoin
VývojářSatoshi Nakamoto
První vydání3. ledna 2009
Aktuální verze0.16.0 (26. únor 2018)
Operační systémmultiplatformní
Vyvíjeno vC++
Typ softwaruelektronické peníze
LicenceMIT
Webwww.bitcoin.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.[9]

Další kategorií jsou tzv. tenké klienty (Electrum, MultiBit), které fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají.[zdroj?]Server může být jakýkoli uzel bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.[zdroj?]

Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.[zdroj?]

Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Regulace

V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.[68][69]

V Česku zatím legislativa zaměřená specificky na kryptoměny chybí, to však z investorů nesnímá povinnost danit dosažené zisky podle stávajících regulí.[70] Naopak slovenské ministerstvo financí se chystá zdanit digitální měny zvláštní sazbou.[71]

V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.[72]

V září 2015 americká Komise pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) oficiálně označila bitcoin za komoditu.[73] To také znamená, že se provozovatelé bitcoinových burz musejí registrovat a provozovat své obchody pod dohledem. Austrálie již dříve prohlásila, že bitcoin je nehmotným aktivem, čímž ho učinila zdanitelným.[74]

Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank.[75] Obavy z přísnějšího postupu států vůči kryptoměnám přispěly začátkem roku 2018 k propadu hodnoty bitcoinu a dalších digitálních měn až o polovinu.[76]

Na začátku roku 2017 některé banky v České republice blokovaly platby pro bitcoinové směnárny.[77]

Vývoj a rizika kryptoměn sleduje rovněž Evropská centrální banka. Její šéf Mario Draghi ale začátkem roku 2018 uvedl, že regulace bitcoinu není záležitostí této instituce.[78]

Rizika

Kvalitní šifrování zajišťuje to, že celá bitcoinová síť je technologicky vyspělá a platby probíhají bez závažných komplikací. Kryptografie bitcoinu nebyla dosud prolomena, ovšem i tak jsou zde určitá rizika. Celá síť je totiž online a proto je teoreticky náchylná k útokům hackerů. Dalším rizikem je možná duplikace bitcoinu jakožto digitálního media. Jde o to, že uživatel může zaplatit dvakrát stejným bitcoinem („double spending“). Hrozí, že pokud proces ověření plateb proběhne ve stejný moment, obě transakce se stanou validní. Další možnou hrozbou pro bitcoin jsou tzv.kvantové počítače.[79]

Útoky se dějí i na jednotlivé burzy. Koncem roku 2018 byl objeven kód cílený na burzu Gate.io v trackovacím skriptu StatCounteru.[80]

Kontroverze

Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:[81][82]

  • zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky[83][84][85]
  • krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měnytaktéž nejsou ničím kryté. [86]
  • zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.[87]Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní. Ale také velké množství komodit.
  • neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly[88][89][90]
  • nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu – má-li být identifikovatelná – je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity[zdroj?]
  • český směnárenský server Bitcash.cz hacknut, majitelům zmizely bitcoiny za několik milionů korun.[zdroj?]
  • někteří považují bitcoin za pyramidové schéma.[91]
  • Příliš velká spotřeba energie za transakci jednoho jediného bitcoinu se může spotřebovat cca 200 kWh (asi tolik, jako roční spotřeba velkého mrazáku v domácnosti).
  • Kritika zaznívá i směrem k rozvrstvení bohatství v rámci bitcoinové komunity. Necelých 20 tisíc vlastníků údajně drží 60 procent digitálních mincí.[92]

 

 

Litecoin

Litecoin je alternativní digitální měna a platební decentralizovaná P2P síť, založená na bitcoinu. Litecoin začal využívat jako první algoritmus scrypt. Zkratka měny Litecoin je LTC.[1] Tvůrcem Litecoinu je Charles Lee. Důležitá vlastnost Litecoinu je plná decentralizace – je navržen tak, aby nikdo nemohl měnu jakkoli ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Neexistuje žádný centrální bod, který by mohl o síti rozhodovat. Kód Litecoinu je uvolněn jako open source [2].

Obsah

Historie

Litecoin spatřil světlo světa 7. října 2011. Jeho tvůrce Charlie Lee alias satoshilite, zaměstnanec Google, tímto vytvořením přinesl světu jeden z prvních altcoinů. Hlavním rysem Litecoinu je použití algoritmu scrypt. Tento scrypt vyvinul v roce 2009 Colin Percival z Tarsnap Inc a slouží k potlačení hardwarové náročnosti těžby. Místo toho těžba vyžaduje k výpočtu velké množství paměti. Oproti Bitcoinu je tedy možné Litecoin těžit i na slabších zařízeních a k těžbě se užívalo dlouhou dobu pouze grafických karet.

Již na podzim roku 2013 se Litecoin svezl na vlně bitcoinové mánie a jeho hodnota vystoupila na cenu skoro 50 USD. Jenže krach nejznámější bitcoinové burzy Mt. Gox na konci února 2014 srazil i jeho cenu.

Další problém přišel v průběhu roku 2014, kdy firma KnCMiner vstoupila na trh s ASIC scrypt LTC minerem Titan. Skokově narostla výpočetní síla v síti a těžaři s grafickými kartami byli ze dne na den znevýhodněni. Vývojáři tomuto kroku nezabránili ze strachu před možným hard forkem, a kvůli tomu ztratil Litecoin spoustu drobných těžařů, přestal být „demokratickou měnou“. Celé situaci nepřidal ani sám tvůrce Charlie Lee, který v prosinci roku 2014 prohlásil, že Litecoin nepotřebuje žádný další vývoj. Cena se několik týdnu poté propadla o více než 60 %. Dosáhla historického minima cca 1,3 USD.

K zázračnému vzkříšení Litecoinu došlo až 6. ledna roku 2017. Chalie Lee tehdy zveřejnil svou vizi SegWitu a Lightning Networks na Bitcoinu a Litecoinu. Představil SegWit nejen jako nástroj pro vyšší transakční kapacitu, ale také jako opravu známé chyby kryptoměn, maleability transakcí. Právě tato chyba mohla podle Marka Karpelese za pád burzy Mt. Gox a byla hlavní překážkou v rozvoji transakčních kanálů známých jako Lightning Network. Lighting Network nepřináší jen vyšší kapacity, ale také možnost provázat blockchainy různých kryptoměn pomocí tzv. atomic swaps – decentralizované směny různých kryptoměn na úrovni uživatelů, tj. bez nutnosti třetích stran.

Počátkem května 2017 byl v síti Litecoinu SegWit aktivován, což mělo za následek vzrůst burzovní hodnoty Litecoinu na 38 USD. Litecoin se znovu vrátil na výsluní mezi kryptoměny.[3]

Od února 2018 s ním lze platit mimo jiné v českém internetovém obchodě Alza.cz, jeho výhodou jsou v porovnání s bitcoinem nižší transakční poplatky.[4]

Technická specifikace

  • Název digitální měny: Litecoin
  • Zkratka měny: LTC
  • Mining algoritmus: Scrypt
  • Tvorba bloku: 2,5 minuty
  • Odměna za vytěžený blok: 25 LTC
  • Snížení odměny: každé 4 roky (příští v srpnu 2019)
  • Celkové množství: 84 milionů
  • Čtyřikrát více než digitální měny Bitcoin

Scrypt

Algoritmus scrypt, který používá Litecoin pro těžbu, byl stejně jako bitcoinový algoritmus „prolomen“ specializovanými počítači (ASIC) určenými na těžbu digitálních měn. V okamžiku, kdy se objevily specializované obvody ASIC pro těžení nových Litecoinů, schopné počítat 50 milionů hašů za sekundu, a kvůli odmítnutí vývojářů přejít na jiný algoritmus jeho výpočtu podle Marka Palatinuse přestal mít litecoin smysl.[5]

Mnoho alternativních digitálních měn používá scrypt algoritmus pro těžbu, Litecoin tak ovlivnil celou další generaci nových alternativních coinů jako Darkcoin, Dogecoin a další.

Směnárny a využití měny

Litecoiny lze koupit (nebo prodat) těmito hlavními způsoby:

  • Osobně můžete nakoupit a prodat Litecoin přes Bitcoinové bankomaty, spousta z nich podporuje i tuto měnu. Seznam dostupných bankomatů najdete nejlépe na webu coinatmradar
  • Nejlepší nákup Litecoinů je ale přímo na burze. Nejvýhodnějiší nákup Litecoinů je na burzách Coingia Coinmate, obě burzy podporují české koruny. Připadně můžete nákup uskutečnit na zahraničních burzách, ale tam už musíte počítat s poplatky za převod.
  • Dále lze jako u spousty dalších kryptoměn použít k vydělání peněz tzv. holding. Ve své podstatě je to držení Litecoinů, dokud se jejich cena nezvedne natolik, aby bylo výhodné je prodat.
  • Také lze obchodovat Litecoiny jako binární opce

 

Ethereum

Ethereum je kryptoměna (ETH) a open-source platforma založená na decentralizované databázi, tzv. blockchainu, který chrání před neoprávněným zásahem z vnější i z vnitřní strany. Zároveň se však jedná o decentralizovaný, turingovsky kompletní virtuální stroj Ethereum Virtual Machine (EVM) pro běh takzvaných „smart contracts“ („chytrých kontraktů“), které zajišťují hladké a nezmanipulovatelné fungování sítě.[1]

Obsah

Historie

Autorem platformy a kryptoměny Ethereum je Vitalik Buterin, který koncept poprvé představil koncem roku 2013[2] , spolu s Gavinem Woodem, který koncept formalizoval na začátku roku 2014 v takzvaném Yellow Paperu[3].

Síť byla spuštěna 30. července 2015 v režimu Frontier (veřejný beta test). Koncept Etherea spadá mezi next-generation kryptoměny, někdy také nazývané jako „Bitcoin 2.0”.

Hard fork a zcizení etherů

Rok po spuštění sítě Ethereum již cena kryptoměny vzrostla na 20 amerických dolarů za jeden ether, ale na pořádku dne byl velký propad. Souvisel s kryptoměnovým systémem DAO (z anglického decentralized autonomous organization). Ten vznikl v květnu 2016 a byl v podstatě naprosto transparentní a flexibilní decentralizovaný fond rizikového kapitálu, jehož účel bylo financování všech budoucích decentralizovaných aplikací.

V období května až června 2016 narostla hodnota DAO v přepočtu na více než 150 milionů amerických dolarů v etheru, tj. 14 % v té době vydaných etherů. Systém byl postaven na koncepci blockchainu Ethereum a jeho tokeny mohl získat každý výměnou za ethery. Tím také získal přístup na DAPPS (tzv. decentralizované aplikace). Systém DAO ale umožňoval i opačnou funkci. Pokud klientovi aplikace DAPPS nevyhovovaly, mohl znovu získat funkcí „split“ zpět své ethery. Tato funkce také každému umožňovala tvorbu vlastní „child DAO” (dceřiné DAO).

Aby byl zajištěný hladký průběh transakcí, znovu získané ethery bylo možné utratit až 28 dní od oddělení se od systému DAO. V samotném systému DAO se však nachází chyba. 18. června 2016, tj. po zhruba měsíci od vzniku DAO, využili hackeři chyby v systému a odčerpali pomocí funkce „split“ třetinu z celkového fondu DAO, tedy cca 50 milionů amerických dolarů (v přepočtu 3,7 milionů tokenů). Utratit odčerpané peníze mohli však až po uplynutí 28 dní.

Chyba byla na straně DAO, nikoliv Etherea, ale i přesto vedla ke ztrátě důvéry. Hodnota etheru klesla z 20 amerických dolarů za token na cca 12 dolarů. Jako reakci Nadace Ethereum Foundation z možných řešení zvolila „hard fork“, nenávratné rozdělení sítě, které vstoupilo do platnosti 23. června 2016. Od bloku 1920 000 se vydal blockchain novou cestou a každý, kdo tyto změny akceptoval, se touto cestou vydá také. Ostatním byl přístup k dalším aktualizacím odepřen.

Protože „hard forku“ vyjádřila podporu většina investorů a významných hráčů, zachoval si název Ethereum (ETH), zatímco kryptoměna menší část komunity, která nesouhlasila s radikálním řešením a odmítla přejít na nový systém, tj. zůstala u starého blockchainu, se přejmenovala na Ethereum Classic (ETC).

Zásah do podstaty blockchainu Etherea představoval pouze zavedení chytrého kontrakt, jehož jedinou funkcí bylo umožnit obětem získat své peníze zpět. Tento krok však narušil ideu spravedlivého a transparentního systému, který se nebude měnit a zůstane stejný na věky, a naznačoval i další možné budoucí změny.[4] Ty se ostatně odehrály hned 16. října 2017, kdy proběhl další „hard fork“ Etherea na řešení s názvem Byzantium. Další „hard fork“ s názve Constantinopole má následovat v roce 2018.[5]

Z hlediska kapitalizace představuje Ethereum druhou největší kryptoměnu současnosti (Etherum Classic je osmnáctou největší). Tržní kapitalizace ETH činila 18. června roku 2018 49 789 840 777 amerických dolarů při ceně 497,15 amerických dolarů za jeden ether. Tokenů bylo v té době v oběhu 100 150 943. Tržní kapitalizace Bitcoinu dosahuje naproti tomu 110 752 419 254 amerických dolarů.[6]

Dnes tedy existují dvě Ethereové sítě, které provádění transakce a chytré kontrakty. Jejich cena je však velmi odlišná. Kdo však držel měnu ether v době před rozdělením, měl nárok na stejný objem jednotek v obou kryptoměnách.[7]

Enterprise Ethereum Alliance (EEA) V březnu 2017 se různé blockchain startupy, výzkumné skupiny a společnosti Fortune 500 oznámili vytvoření Enterprise Ethereum Alliance (EEA) s 30 zakládajícími členy. Do května měla organizace 116 členů, vč. ConsenSys, MicrosoftIntel, ING a dalších.

Účelem EEA je koordinace vývoje open-source verze, i neveřejné části blockchainu určené k řešení korporátních problémů v bankovnictví, managementu, zdravotnictví, aj. za spolupráce s ostatními vývojáři z EEA. Někteří členové aliance projevili zájem o implementaci nepřístupných části do veřejného Etheruem blockchain, jsou zde ale velké pochybnosti v podobě možných bezpečnostních a regulačních problémů spojené se vzájemným přemostěním blockchainů.

Před červencem 2017 má EEA již 150 členů, nově např. MasterCard, Cisco Systems nebo Scotia Bank.

Charakteristika

Tvůrcům kryptoměny Ethereum šlo zejména o vytvoření sdílené výpočetní platformy, která umožňuje využít blockchain k provozu decentralizovaných aplikací. Platforma Ethereum proto slouží ke zdokonalení chytrých kontraktů a k jejich uvedení do praxe, kde by mohly nahradit a decentralizovat všechny klasické smlouvy a dohody.

Chytrý kontrakt je jakýkoliv protokol nebo software, který zajišťuje, ověřuje anebo vynucuje vyjednání nebo provedení kontraktu (smlouvy). Na rozdíl od standardní smlouvy, kde dodržení závazku vynucuje zákon, chytré kontrakty závazky vynucují pomocí kryptografického kódu. Fungování této sítě tedy není jako u Bitcoinu omezeno pouze na transakci měny, ale je v ní možné psát své vlastní programy, tj. chytré kontrakty, které provádějí přesně to, co jejich tvůrce nastaví. Kontrakty tak klientům pomohou transparentním a nekonfliktním procesem vyměnit peníze, majetek, akcie nebo cokoliv jiného bez zásahů třetích stran (právníkůnotářů).

Chytré kontrakty jsou často přirovnávány k digitálnímu prodejnímu automatu, do kterého se vloží data nebo něco hodnotného a zákazník za to získá finální položku, třeba nápoj nebo dům. Každá akce v tomto automatu, síti Ethereum, stojí určité množství paliva, které se odvozuje od potřebného výpočetního výkonu a délky běhu akce. Kryptoměna ether je využívána právě jako digitální palivo této sítě, které získávají od správce chytrého kontraktu těžaři, jenž na jeho popud spustí část programu. Ether může být dále doplňován zasláním od uživatelů nebo jiných chytrých kontraktů.[8]

Těžba

Na rozdíl od Bitcoinu lze ether relativně snadno těžit grafickými kartami místo specializovaných minerů. V roce 2018 ale začínají programátoři testovat pro ověřování transakcí a zapisování do blockchainu koncept proof-of-stake namísto proof-of-work. Bloky by tak do řetězce transakcí nepřidávali těžaři, ale přímo majitelé velkého množství etherů.[9]

Zakoupení

Ethereum lze směnit za Bitcoin na některé ze světových burz, kde je obchodováno. Těmi můžou být například Poloniex.com nebo Kraken.com.

Ethereum lze zakoupit i např. pomocí SEPA převodu na burze coinbase.com. Stejně tak jako u českých směnáren je zde ale při vyšších částkách nutné podstoupit proces ověření identity.

Od 17. srpna 2017 umožňuje Ethereum obchodovat i burza bitstamp (jedna z prvních burz obchodujících Bitcoin).[zdroj?],

Zajímavosti

Vitalik Buterin přiznal kolik vlastní Etheru a další kryptoměny.[

 

 

Zdroj : Wikipedia

  • 2009

    Vznik bitcoinu

    Satoshi Nakamoto vynalezl a naprogramoval blockchain a na jeho základě bitcoin. Vytěžil prvních 50 mincí bitcoinu.

  • 2012

    Cena bitcoinu dosáhla 100 USD

    V dubnu 2012 cena bitcoinu dosáhla tehdy astronomických 100 USD a dále rostla.

  • 2013

    1 000 USD za bitcoin

    Bitcoin vyletěl na 1 000 USD, během týdne se jeho cena zdvojnásobila. Vznikají první burzy, bitcoin se rozšiřuje do celého světa, objevili ho Číňané. Cena kulminuje na 1 216 USD. Další tři roky cena nepřekročí 1 000 USD.

  • 2017

    10 000 USD za bitcoin

    Existuje spousta burz, vznikají nové kryptoměny, bitcoin se stává celosvětově známým i pro běžné lidi. Koncem roku cena vylétne až k 20 000 USD.

Hledáte možnost jak bezpečně investovat do kryptoměn?